Podrobný test v Česku prodávaných zázvorových piv. Jaké osvěžení volíte pro letní měsíce vy?

RECEPTY – Zázvorové pivo je navzdory svému názvu nealkoholickou limonádou se silnou až pálivou zázvorovou chutí a typicky šedou barvou. Z pozice britského doma vyráběného nápoje ho dokázaly vytlačit až kupované limonády.

Ginger beer neboli zázvorové pivo představuje zdravou alternativu sycených limonád. Podobným výrobkem je pak ginger ale, které ale nebývá tak ostré a chutově výrazné jako zmíněné pivo. Nabídka zázvorových piv na českých pultech zatím ale bohužel nedosahuje úrovně třeba německého trhu, navíc největší v Česku prodávaná láhev má objem 0,75 litru a v nákupu stojí 85 korun včetně DPH, což bohužel vychází relativně draze. V sousedním Německu a nejblíže asi v saských Drážďanech lze zakoupit například litrovou vratnou plastovou lahev zázvorového piva Thomas Henry za cenu kolem dvou euro, záloha na láhev přijde na patnáct centů.

V Čechách lze ale zázvorové pivo od Thomase Henryho zakoupit pouze v lahvích po 0,2 litru, když jedna vyjde přibližně na 30 korun a obvykle se prodává v balení po čtyřech lahvích. Jeho litrová varianta ale podle mého názoru nabízí ideální poměr rozumné ceny a odpovídajícího výkonu, tedy chuti asi nejvíce připomínající moji nejoblíbenější značku zázvorového piva Fever Tree. Ta se ale i v Německu prodává pouze ve zmíněném formátu 0,2 litrových lahviček, údajně by mělo být toto balení určeno pro barmany, kterým má co nejvíce usnadnit výrobu míchaných drinků.

V Německu se dá často narazit také na oblíbenou značku zázvorového piva Bundaberg, které pochází z Nového Zélandu a v reklamních materiálech bývá označováno za „nejslavnější zázvorové pivo na světě“. Prodává se i na českých eshopech, kde 0,33 litrová láhev vyjde na 49 korun. Osobně mě ale tato značka neuchvátila, její chuť není ani zdaleka tak ostrá s pálivým dovětkem, jako v případě mého oblíbeného Fever Tree. Celkově bych tento výrobek hodnotil jako „spíše nevýrazný“.

Nejširší nabídka u nás? Vyražte do Makra…

Při výpravě za zázvorovým pivem nabízí asi nejširší možnosti velkoobchod Makro, který pod heslem „ginger beer“ nabídne hned dvanáct položek. Mezi nimi se nachází i mnou subjektivně nejlépe hodnocená značka Fever Tree, kterou svým hostům servíruje i několik zavedených pražských restaurací a barů (za všechny jmenujme věčně plnou mexickou Cantinu na Újezdě nebo komiksový Up Bar ze Žižkova). Tu také budu v rámci tohoto krátkého testu pokládat za jakýsi etalon chuti a kvality.

Pro účely našeho testu jsme v Makru nakoupili celkem čtyři produkty, dva z nich pak od stejného výrobce. Jedna ze zakoupených limonád se navíc asi ani nedá považovat přesně za zázvorové pivo, jedná se o mix zázvoru, chilli a tonicu nazvaný Pimento. Rovnou mohu předeslat, že ani jeden z výrobků nedosáhl kvalit výrobku Fever Tree a ani jeho výše zmíněné levnější a objemnější alternativy od Thomase Henryho. Jako ideální se tedy i nadále jeví krátký výlet do blízkých Drážďan nebo alternativa domácí výroby, zmíněná na závěr článku.

1. místo – Belvoir Ginger Beer

Jasným vítězem malého testu v Česku prodávaných zázvorových piv se tak stal výrobek britského výrobce domácích limonád Belvoir, který pro výrobu ochucených nápojů využívá vlastní pramenité vody. Láhev připomíná bio výrobky ze sobotních farmářských trhů, jedná se ale o profesionální výrobek s přibližně roční trvanlivostí. Chuť opět není tak výrazná, jako v případě mnou preferovaného Fever Tree. Je ale dostatečně zázvorová a rezidua zázvorové dužiny jsou jasně viditelná i pouhým okem. Všechna zázvorová pivá je vhodné před konzumací lehce protřepat, při následném otevření totiž nehrozí jejich vypěnění jako v případě sycených limonád. Belvoir Ginger Beer je v Makru k dostání v 0,75 litrové láhvi za 85 korun.

2. místo – limonáda Pimento

Druhé místo obsadil výrobek, který striktně vzato do kategorie zázvorových piv nepatří. Jedná se o francouzskou limonádu Pimento, kterou tvoří směs zázvoru, chilli a toniku. Výsledkem je příjemně pálivá chuť, která zázvor v žádném případě nezapře, ale zároveň chutná jinak, než mnou oblíbené značky ginger beer. Reklamní text distributora avizuje obsah jamajského chilli, hořkého pomeranče, limety, oregána a hořce a deklaruje chuť, která má skutečně grády. Netřeba se ale bát, stupeň pálivost bych označil sice za výrazný, ale stále ještě příjemný. V Makru je Pimento nabízeno jako zázvorová limonáda v 0,25 lahvích se šroubovacím uzávěrem. Prodává se v balení po čtyřech kusech, jeden stojí 29 korun.

3. a 4. místo – Fentimans Ginger Beer + Ginger Beer&Lime

Značka britských limonád Fentimans má za sebou více než stoletou úspěšnou historii, což ilustruje i existence oficiálního zastoupení pro český trh, na jehož stránkách si můžete počíst o historii značky i postupu při výrobě. V Makru je k dostání její originální ginger beer a varianta doplněná citrónem. Bohužel jsem mezi oběma variantami nepocítil nijak zásadní rozdíl a chuťově musím opět zmínit jistou nevýraznost, podobnou zmiňovanému novozélandskému Bundabergu. Dokonce mě po upití několika doušků zázvorového piva Fentimans napadlo, že by mě nepřekvapila přítomnost alkoholu. Zkrátka mu chybí onen osvěžující závěr, charakteristický pro mé oblíbené Fever Tree.

Ani přidání citrónu výslednou chuť nezvýraznilo. Jde tedy o typický až možná tuctový ginger beer, i když pochází od jednoho z nejslavnějších výrobců na světě. Ginger beer od Fentimansu prodává Makro v lahvi o objemu 0,75 litru za 92 korun. Varianta obohacená o příchuť citronu je v Makru k mání v půllitrové láhvi, která vyjde na šedesát korun.

Alternativu v plechovce nabízí prodejny Galaxxy Food

Prodejna orientálních specialit společnosti Galaxxy Food na pražské Evropské třídě nabízí přímo z chladícího boxu další klasickou britskou značku zázvorového piva Royalty v klasické 0,33 litrové plechovce. Při nákupu vyšla jedna plechovka na přijatelných 25 korun, chuťově jde o spíše nasládlou zázvorovou limonádu, které chybí pikantní chuťový ocásek. Osobně bych ho zařadil mezi lepší průměr. Výrobce nabízí Royalty Ginger Beer ve dvou variantách, první klasickou, která je k dostání také ve zmíněné prodejně Galaxxy Food, a pak druhou bez cukru, vhodnou i pro diabetiky.

Pro obyvatele Radotína je možnou alternativou také společnost FW Tandoori, která se specializuje na dovoz asijských specialit a sídlí v sousedních Vonoklasech, kde také nabízí vybrané zboží k osobnímu odběru. Ve svém sortimentu nabízí zázvorové pivo Ginger Beer Grace, honosící se podtitulem Jamaican Style a prodávané v klasické 0,33 litrové plechovce za necelých 26 korun. Tuto variantu jsem zatím netestoval, ale určitě se pro ni v dohledné době vypravím a o získané zkušenosti se obratem podělím. Recenzent na serveru Vypito.cz sice zmiňuje jistou pálivost, zároveň ale řeší spíše nápisy na etiketě plechovky a udivuje ho, že jde o nealkoholický nápoj. Podle informací distributora by měl Ginger Beer Grace pocházet z Německa, přitom společnost Grace Foods, která je výrobcem nápoje, byla jako Grace Kennedy založena na den svatého Valentýna před úctyhodnými 95 lety v jamajském Kingstonu, když se osamostatnila od krachující mateřské společnosti Grace ze Spojených států.

Ideální varianta? Vyrobte si ginger beer sami!

Je tedy jasné, že konzumace zázvorového piva na denní bázi je i při pečlivé rekognoskaci terénu poměrně nákladnou záležitostí. Co tedy zbývá jeho fanouškům? Přeci vyrobit si ho doma!

První recept pochází se serveru Vaření.cz a pro dosažení potřebného efektu využívá pivní kvasnice…

Potřebujeme:

  • 5 l horká voda
  • 30 g čerstvý zázvor
  • sušené pivní kvasnice
  • 2 ks citron
  • 500 g jemný cukr krystal

Čerstvý zázvor oloupeme, velkým nožem na plocho jej na prkénku rozdrtíme a vložíme do velké mísy. Zázvor zasypeme odváženým cukrem a zalijeme pěti litry vroucí vody. Nakonec přilijeme šťávu ze dvou citronů. Sušené pivní kvasnice v hrníčku zalijeme vlažnou vodou. Necháme 3 – 4 minuty oživit a vlijeme do zázvorové směsi. Základ na zázvorové pivo promícháme a necháme 24 hodin stát. Zázvorové pivo přecedíme do čistých lahví přes plátno a uzavřeme je korkovou zátkou. Nad hladinou musí zůstat nejméně 3 cm volného prostoru na tvořící se oxid uhličitý. Staroanglické zázvorové pivo podáváme dobře vychlazené ve vysokých sklenicích.

Druhý recept pochází ze serveru ReceptyOnLine.cz a potřebný efekt je dosažen za pomoci droždí…

Potřebujeme:

  • 15 g kvasnic nebo 1,5 lžičky sušeného droždí
  • 2 lžíce cukru
  • 360 ml teplé vody
  • 300 g cukru
  • 8 lžic nastrouhaného zázvoru
  • 8 lžic cukru

Smícháme startovací suroviny (kvasnice nebo sušené droždí a cukr) s teplou vodu ve sklenici. Zakryjeme a necháme ve sklenici rozmnožit kvasinky a to na teplém místě po dobu nejméně 24 hodin (takto vyrobíme startovací zákvas). Do zákvasu přidáváme každý den 1 lžičku nastrouhaného zázvoru a 1 lžičku cukru. Za sedm dní rozkvašenou kapalinu procedíme přes jemné sítko do tlakové kvasné lahve (nejlepší jsou PET láhve). Pak rozpustíme 300 g cukru (množství cukru můžeme snížit a upravit podle chuti) ve 950 ml vody, a tento cukerný roztok přidáme k zákvasu v lahvi, dobře zamícháme.

Pro tlakové kvašení se osvědčily PET lahve od limonád a minerálních vod, v těchto, dobře uzavřených lahvích ponecháme násadu po dobu 7 dní dokvasit, plníme ovšem jen do 2/3 obsahu láhve! Pivo se nasytí kysličníkem uhličitým a hodně pění a nádoba se natlakuje (uvedené láhve by měly tlak vydržet, ale pro jistotu tlak v lahvích občas, ale velmi pomalu, nepatrně sem tam upouštějte!).

Hotové pivo chladíme v lednici a podáváme studené! K vyvážení sladké chuti můžeme přidat před stáčením do PET lahví citrónovou šťávu ze dvou středě velkých citrónů. Vzhledem k tomu, že dnešní petláhve jsou čím dál více tenčí, je třeba vybírat láhve se silnější stěnou. Opravdu je nutné tlak v lahvích kontrolovat a raději mírně upouštět a láhve plnit jen do 2/3 jejich objemu. Už se stalo, že láhev bouchla!

Jak ale upozorňuji labužníci z diskusního fóra Cuketka.cz, obě uvedené alternativy v podobě droždí a pivních kvasnic jsou pouhou náhražkou!

Všechny recepty na českém internetu zahrnují tvorbu zázvorového piva droždím nebo v lepším případě spontánním divokým kvašením. Ani jedno neplatí. Z droždí to chutná po droždí, strašlivě to šumí a nadýmá. Spontánní kvašení je trošku lepší, ale pořád to chutná po kvasnicích. Základem skutečného zázvorového fermentovaného nápoje je Ginger Beer Plant, symbiont zvláštního druhu kvasinky a bakterie, který vypadá jako rosolovité granulky. Už ani sami angličané ho mezi sebou nemají, všechno vytlačili z domácností výrobci sycených limonád nazvaných ginger ale. Kulturu je možno objednat za pětikilo z amerického serveru Yemoos.com.  Limonáda fermentovaná touto příšerou je velejemná a velelahodná. Obsah alkoholu zanedbatelný, laboratorním měřením údajně zjištěno 6 g na litr.

Citovaný diskutující se nakonec rozhodl rozjet vlastní dovoz potřebné Ginger Beer Plant, kterou nabízí skrze vlastní web.

Nabízená Ginger Beer Plant je symbiotická kolonie kvasinek a bakterií, jehož hlavní složkou jsou kvasinky Saccharomyces florentinus a bakterie Lactobacillus hilgardii. Takové kolonii z polysacharidových hrudek se říká Ginger beer plant (GBP), Ginger beer bug nebo Ginger beer monster. Na omak připomíná želatinové kousky nerozpustné ve vodě, uvnitř bydlí v symbióze právě zmíněné mikroorganismy. Živí se obyčejným cukrem a minerály rozpuštěnými ve vodě. Pokud se výživa nezanedbá, žije věčně a množí se. Princip je tedy stejný, jako třeba u kefírové houby nebo kombuchy. Jen biologické složení je jiné. GBP bylo tradičně součástí každé druhé domácnosti v USA či Anglii v minulých stoletích (podobně jako u nás žitný kvásek na chleba). Bohužel jen do doby, než velcí výrobci v období 2. světové války zkomercializovali výrobu sterilních a umělých limonád do supermarketů. Nyní, když obliba domácích produktů opět roste, se zachraňují poslední mohykáni tohoto druhu.

Při objednávce zájemci obdrží zhruba čtyřicet až padesát gramů čerstvé kultury Ginger beer plant. Ta zpočátku stačí na přípravu půl až jednoho litru nápoje. Dále stručný návod na rychlý začátek a podrobný návod na přípravu a chov.

Případné dotazy ohledně Ginger Beer Plant směřujte na mail prodávajícího.

K vyzkoušení domácích receptů jsem se zatím neodhodlal, věřím ale, že nadcházející letní sezóna mě donutí s potřebnými experimenty začít. O výsledcích vás budu informovat… Samozřejmě budu také rád, když se s námi podělíte o vaše zkušenosti se zázvorem, které zdaleka nemusí mít podobu pouze limonád.

Všem našim čtenářům přejeme klidné prožití letních horůčav!

 

Autor příspěvku: Honza B.

Jako novinář je zaměstnán posledních deset let, aktuálně v pozici šéfredaktora webu o moderních technologiích. Působil například v televizi Nova, vydavatelství Mladá fronta nebo v Českém rozhlase. V Radotíně žije od roku 1986, v roce 1998 maturoval na místním gymnáziu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *